Výlet na kolech 2. den

V noci jsme se moc nevyspali. V rybníku šplouchali celou noc kapři, občas i nějaká ta kachna se ozvala. Také jsme měli ve stanu pár velkých mravenců, kteří pěkně koušou. Umyli jsme se, všechno zabalili a naházeli na kola a vyrazili jsme do druhého dne.

Po ujetí zhruba jednoho a půl kilometru jsme odbočili na lesní cestu, která vedla přímo do obce Majdalena. Jeli jsme téměř po pětikilometrové rovince obklopené jehličnatým lesem. Bylo to moc hezký. U Majdaleny jsme jeli chviličku po hlavnější silnici, ze které jsme pak zamířili do Chlumu u Třeboně. Ještě jsme se zastavili na ranní kávu, která nás příjemně povzbudila.

Aby jsme se vyhnuli provozu i na této silnici, odbočili jsme kousek za Majdalenou na obec Lutovou. Kolem byli opět jen rybníky a v jednom z nich plavala zlatá ryba. Stejnou jsme viděli i v ZOO v Plzni. Vypadala jako kapr, až na tu barvu. Cestou z Lutové do Chlumu jsme se zastavili v lese na borůvkách. Holky sbírali borůvky a já jsem se podíval po nějakých houbách. Nic jsem ale bohužel nenašel.

Když jsme dorazili do Chlumu, zastavili jsme se na hrázi rybníku Hejtmana, kde si Domča koupila dvě turistické známky, a to Chlum u Třeboně a Staňkovský rybník. Staňkovský rybník je na rozdíl od největšího Rožmberku ten nejhlubší. Vyrazili jsme dál, protože náš cíl, Nová Bystřice, byl ještě daleko.

Minuli jsme Hejtman a přes obec Staňkov jsme jeli dát po cyklostezce číslo 322. Byla to krásná cesta přírodou, kde jsme potkali minimum aut. Na některých místech ani jedno, protože tam byl pro ně vjezd zakázán. V této části výletu začal být terén více kopcovitý a tak jsme občas museli šlapat i do dost strmého kopce.

Po vyčerpávající cestě jsme se konečně dostali do Nové Bystřice, kde jsme hned zkraje zakotvili v zahradní restauraci. Tam jsme si dali si dobrý oběd a osvěžili se oroseným pivem. Já doslovně, protože ho Domča na mě převrhla. Když jsme dojedli a dopili, sjeli jsme si ještě na náměstí pro točenou zmrzlinu. Šlápli jsme do pedálů a jeli dát po cyklostezce číslo 32 k rybníku Osika. Tam jsme se ubytovali v kempu. Postavili stan a sedli si do blízkého bistra, kde jsme si dali langoše. Občas zahoukala parní mašina, která kempem projížděla po historické úzkokolejné trati.

V deset hodin večer začal nějaký pán hrát na trubku různé písničky a tím oznámil večerku. Tak jsem šli také spát, ale tentokrát to byla klidnější a příjemnější noc.